Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv kategorie „NÁMĚTY“

Průvodce pro zavádění grafických organizérů

Tento titul nese kapitola z knihy Essential Readings on Comprehension (Základní texty o chápání). Známí autoři Diane Lapp a Douglas Fisher se pokusili do knihy sesbírat nejdůležitější informace o výuce čtení odborného textu. A protože jedna z věcí, která mě tady (míním v České republice) zneklidňuje, je nedostatek informací o určitých tématech, napadá mě už delší dobu, že bych některé své poznámky mohla sdílet na blogu. ( Zároveň si psaním mohu některé myšlenky lépe vyjasnit a diskuse se čtenáři mi umožňuje lépe vnímat klady i zápory.)

Článek Průvodce pro zavádění grafických schémat ve výuce počítá s tím, že pojem grafický organizátor/organizér/schéma už učitelé znají. Pokud se tedy potřebujete seznámit s tímto termínem, můžete si pročíst např. články L. Whitcroft: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/?s=organiz%C3%A9r 

Začátek článku oznamuje to, co všichni víme, totiž že čtení odborných textů je pro žáky obtížnější než čtení beletrie. S tímto tvrzením souhlasit nemusíme, ale bude důležité si všimnout argumentů vedoucích k problémům při čtení:

  1. odlišná struktura než u beletrie
  2. obtížná slovní zásoba
  3. hustota informací

A právě seznámení s odlišnou strukturou se autoři věnují dále, protože se zabývají pouze jedním problémem z mnoha: jak s grafickými schématy seznámit žáky. Nabízejí proto vzor průvodce, tabulku, která obsahuje scénář toho, co by měl učitel říkat. V levé části tabulky najdeme základní podmínky, na které podle výzkumů máme dbát, když si vytváříme vlastní scénář.  Průvodce by měl splňovat celkem pět podmínek:

  • popis vztahů mezi informacemi (např. problém/řešení, sekvence, příčina/následek, podobnost/rozdíl… použitím slov protože, vyřešit, cíl…)
  • poskytnout příležitost pro diskusi
  • propojit nové informace se staršími
  • odkazovat na text, který se bude číst
  • procvičit výslovnost a rozbor stavby slova

Všechny podmínky, až na poslední, se mi podařilo uplatnit v průvodci, který jsem vytvořila podle vzoru v knize. Pro jeho vytvoření jsem zvolila volně dostupný článek z National Geographic: Jazyky, které se rodí. Bohužel mi blog nedovolí nahrát soubor jako upravovatelný dokument, ale snad bude formát pdf stačit: scenar

Samotná aktivita probíhá tak, že grafický organizér má učitel již připravený, ale zakrytý lepíky. Např. na projektoru nebo interaktivní tabuli. (Příklad pro text z National Geographic vidíte pod článkem.) Ještě před čtením postupně lepíky odkrývá a provádí žáky strukturou textu „nanečisto“. Při diskusi nad hlavními myšlenkami textu zadává úkoly, které budou plnit během čtení, tzn. které informace mají hledat a kam je doplňovat.

Musím upozornit na to, že autoři ve scénáři opomíjejí jakékoli definice termínů a jakýkoli výklad vztahů. Myslím, že počítají s tím, že toto vysvětlení už učitelé zvládnou. Žáci, kteří jsou zvyklí zapisovat poznámky o textu klasicky, se mohou cítit zmatení, když začneme kreslit geometrické tvary.  Proto bych se  nejprve snažila vysvětlit, proč kreslíme schéma informací, a vztahy bych pojmenovala mnohem explicitněji, než jak je řečeno ve průvodci.  (Např. zapsala jsem tvrzení „Řeč je nedokonalá.“ do šipky, protože vysvětluje příčinu vzniku nových jazyků.)

nakres

 

Zdroj: LAPP, Diane a Douglas FISHER. Essential readings on comprehension. Newark, DE: International Reading Association, c2009, v, 160 p. Essential readings series. ISBN 978-087-2078-079.

Další zdroje:

WHITCROFT, Ladislava. [online]. [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/?s=organiz%C3%A9r


Zajímavé aktivity po čtení

Twitter dokáže odhalit mnohá tajemství. I stránky readwritething.org rozesílají odkazy a právě v nich jsem objevila Fifty Alternatives to the Book Report. (Padesát alternativních nápadů pro zápisy z četby) Část z nich jsem volně přeložila a upravila. Překlad jsem přidala na své stránky pro žáky, kteří chtějí zpracovat svůj čtenářský deník netradičním způsobem. Ve skutečnosti ve vyučování není příliš času na podobné experimenty. Také nechci, aby takové činnosti byly přidány po čtení jen tak, protože se zdají být zábavné. Vždy přemýšlím nad tím, které dovednosti rozvíjím, zda se činnost ke knize hodí a zda pomocí ní pochopí z knihy něco důležitého.

Některé náměty určitě vyzkouším ve slohovém vyučování:

Popis pokoje pro postavu – Nakresli pro svého hrdinu jakoukoli místnost.  Můžeš ji samozřejmě i popsat. Uvažuj o tom, jak má uspořádaný nábytek, co má ve skříních a na stěnách. Zdůvodni, proč jsi vybral tyto věci.

O jiných si můžeme povídat v dílně čtení

Rozhovory postav – Představ si, že tvůj hrdina si našel několik osob, se kterými bude chatovat. Proč se připojil k této skupině? Vymysli konverzaci, která by se mohla odehrávat.

Některé nápady se dají propojit s IT, např. vytvoření stránky pro měkterou z postav:

Vyber několik postav a vytvoř pro ně internetovou stránku. Vyber vhodné pozadí, obrázky a doplň o nich informace. Nezapomeň přidat pár odkazů, o kterých si myslíš, že by byly pro tvé postavy důležité nebo zajímavé. Zdůvodni, proč ses tak rozhodl a co nám tato stránka vlastně o postavách řekne.

Nebo vytvoření přihlášky v Google formulářích:

Použij všechny informace, které o postavě víš, některé si můžeš domyslet. Sepiš žádost s následujícími body: Jméno, známky, další školení, zájmové aktivity, pracovní zkušenosti. Připoj dvoustránkový esej napsaný z pohledu postavy o tom, které zkušenosti a osoby měly důležitý vliv na tvůj život. Popiš své zájmy, svoji osobnost a jak to souvisí s tím, že se chceš dostat na vysokou školu.

Z hlediska strategií se převážně jedná o procvičení vysuzování, shrnování a určování důležitých informací. Dopisy autorovi připomínají metodu Questioning the Author, protože právě ta učí žáky pokládat si otázky po smyslu textu:

Napiš autorovi dopis, ve kterém mu vysvětlíš, proč si myslíš, že napsal tuto knihu a co se pokoušel ukázat. Objasni, co sis z této knihy odnesl.

Celý text najdete na Zajímavé aktivity po čtení.


Znalosti o čtenářství

V posledním dokumentu, který se týká národního kurikula (http://www.vuppraha.cz/wp-contentuploads201103cestina-pro-zaky-cizince1-pdf – Gramotnosti ve vzdělávání – Soubor studií), je zmínka o tom, že do čtenářské gramotnosti patří i znalosti o čtenářství.  Jako příklad příručka uvádí, že různí čtenáři čtou tentýž text různě. (Nejen o tomto problému se můžete dočíst v knize Typologie osobnosti u dětí.) Zdá se mi, že takových znalostí je nesmírná spousta, a pokládala jsem si otázku, zda my sami jako učitelé bychom byli schopní pojmenovat alespoň některé z nich. A také přemýšlela o tom, zda principy, na kterých se zakládají, skutečně při výuce dodržujeme. Některé z nich jsem sepsala a byla bych ráda, kdybyste přidali další, protože by nám to pomohlo si uvědomit, které opomíjíme. Celý příspěvek »


Přemýšlení při čtení

„Když čtu, kladu si otázky?“ nevěřícně se mě zeptala kolegyně. Člověk má opravdu pocit, že když čte nepříliš složitý text, přirozeně mu rozumí. Pochopení si potvrzuje jakýmsi vnitřním přitakáním, že prostě rozumí. Jenže stačí si vzít složitější text a naše myšlenky se zpomalí nebo zastaví a my je můžeme vnímat „před našima očima“. Vracíme se, pročítáme znovu, podtrhneme si složitá slova a pasáže, kterým nerozumíme, snažíme se nepochopení vyjasnit, nakreslíme si nákres, předpokádáme, že nám autor něco vyjasní v dalším textu, snažíme se vymyslet příklad z našeho života… a ptáme se autora, jak to vlastně myslel a co považoval za nejdůležitější informace, ale také si uvědomíme, že bychom možná chtěli vědět něco víc, než je v textu uvedeno. Problém je u nás, zkušených čtenářů, v tom, že si neuvědomujeme, nač přesně myslíme při čtení. Celý příspěvek »


Vizuální gramotnost … a mentální mapy

Původně jsem nechtěla psát článek k tématu měsíce, ale narazila jsem na velmi zajímavé odkazy, které by mohly být pro ostatní inspirující. Netýkají se pouze mentálních map, ale celkově vizuální gramotnosti, do níž myšlenkové mapy náleží. Znovu jsem si přečetla články na portálu, protože mě zaujala diskuse, zda dívání se je stejné jako čtení. Autorka diplomové práce totiž cituje stejného autora jako články o vizuální gramotnosti. O co jde asi nejlépe pochopíte z příkladu, a tak jsem přeložila kousíček knihy Cris Tovani. Celý příspěvek »


O zápisech

Dnes budu pro některé učitele hodně kacířská. Do tohoto článku jsem se pustila, abych si sama ujasnila myšlenky, o kterých jsem se dohadovala s paní učitelkou přírodopisu. Co změnilo můj názor z toho obvyklého na kacířský? Před dvěma lety jsem se poprvé seznámila se systémem Cornell. Byla jsem nadšená! Začala jsem plánovat psaní zápisů tak, abychom ho mohli použít. Jenže pak jsem si uvědomila, že ono se jedná o pěknou řádku dovedností, které by žáci museli zvládnout, a celý plán jsem odložila na dobu, kdy já sama budu celému systému rozumět. Druhým popohnáním byla na jistém kurzu drobná zmínka přednášejícího. Pokud si dobře vzpomínám: „Aby zápisy měly smysl, musely by vypadat úplně jinak.“ Jako jediný přednášející nás při kurzu požádal (a to jsem obdivovala – nenutil, ale požádal… protože já obvykle nutím), abychom si dělali na kraj zápisky o tom, co si myslíme. A z toho všeho vznikly moje názory na zápisy. Celý příspěvek »


K tématu měsíce (Čtenářská gramotnost 3)

Aniž bych chtěla dávat přednost určité stránce čtenářské gramotnosti, myslím, že v naší situaci je nejpotřebnější začít s rozvíjením jednotlivých dovedností. Ráda bych přesvědčila i ty největší skeptiky, že i pro tuto část existují vytvořené metody. Vyjdu z jednotlivých charakteristik procesu čtení testů PISA a PIRSL. Jejich očíslování slouží k  přiřazení metod. Přesto musím dodat, jak už jsem psala v jiném článku, že metody jsou pouze 1. krokem k dovednostem. Jednotlivé procesy musí přejít žákům do krve, takže metody musíme vyvažovat vlastním modelováním a užitím dovedností v dalších hodinách. Celý příspěvek »


Způsoby pokroku

V průběhu školního roku sleduji vývoj žáků a zdá se mi, že v šesté třídě došlo k určitému pokroku. Ve dvojicích měli na post-ity zapisovat své komentáře k pověsti, která patřila v mém dětství k těm nejoblíbenějším. Po úvodních informacích a krátké evokaci se pustili do práce a já procházela mezi nimi. Pomáhala jsem jim v nesnázích, tj. jak hledat odpovědi na otázky, jak si vyjasňovat slova atd. (Nesdělovala jsem tedy odpovědi, kromě těch, které se týkaly historie.) První úspěch vidím v tom, že téměř každý byl schopen nějaké podnětné připomínky a někteří se už samostatně dostávali k překročení této počáteční meze. Celý příspěvek »


Rozhovor se třídou

Nedávno mi řekla jedna žákyně 8. třídy, že literární výchova je nejlepší hodina, protože může říct, co si myslí. Skutečně se snažím vytvořit takovou atmosféru, aby každý mohl říct svůj názor a nemusel se bát, že se mu někdo vysměje. A proto mě potěšila. Nejde o tu nejlepší hodinu, ale o to, že se mi daří vytvořit prostředí vhodné pro sdělování těch nejniternějších myšlenek. V hodině, kterou chci uvést netradičně pomocí rozhovoru, se mi podařilo díky mému „praštěnému“ nadšení pro strategie překročit hranice. Rozhovor nezachycuje celou hodinu, jedná se tedy jen o výběr z toho, co si pamatuji. Celý příspěvek »


První značky

V letošním roce učím český jazyk pouze dvě třídy, což je málo pro mé malé výzkumy. Šesťáci mě překvapují tím, jakou důvěru ke mně mají, když k nim promlouvám (kážu) o jejich myšlení. Snad i proto se mi podařilo v poslední hodině zažehnout jim v očích světýlka, když jsem na chvíli zadržela dech, aby sami uvedli, co by si v určitém okamžiku myslel zkušený čtenář. Celý příspěvek »